figurální obraz, akt dívky a chlapce s koněm vyznávající si lásku v duchu symbolismu počátku 20. století, olej na plátně, 68 x 58 cm s rámem 88 x 78 cm, autor Ludvík Vacátko, podepsáno vlevo dole Vacátko, rámováno v původním rámu

Vacátko Ludvík

Simmering Rakousko 19.8. 1873 - 26.11. 1956 Kunvald

český malíř ochař a grafik v Horních Měcholupech, měl nastoupit uměleckou dráhu, vstoupil však do kadetní školy a jako důstojník  byl jmenován učitelem kreslení na pražké kadetni Škole. Zároveň vstoupil na akadernii v. u. v Praze, kde studoval v letech 1895-1901 u prof. Brožíka a Hynaise. Luděk Marold přibral ho r. 1897 za spolupracovníka na panoramatě „Bitva U Lipan", zejména pro malování koní. Již tehdy měl V. zálibu v malbě bitevních výjevů a koní. R. 1900 navštívil Paříž, kde studoval impresionismus. Pak odešel do Mnidhova, kde byl žákem malíře zvířat prof. Zugela a Hertericha. Z této doby pocházejí jeho rozměrné obrazy „Sobectví" (Ego) a „Život", též Praze vystavené na výročních výstavách v Rudolfině. Za obě tyto práce získal ceny presidenta Hlávky (1902 a 1903). Některé své studie kreslil také na kámen. Zároveň pokusil se V. o modelování. Pěstuje figurální plastiku a tvoří postavy jezdců: „Dragoun", „Bojovník". Vytvořil dále bronzovou skupinu „Zápasící jeleni".a „Jelen sv. Hu-berta", „Laškující hřebci" a další. Od roku 1904, tvořil v Praze a založil zde odbor-nou malířskou školu, kde vyučil řadu zdatných žáků. Získal četné ceny na výstavách v Berlíně, Florencii, Mnichově a v Drážďanech a r. 1906 byl jmenován Členem L'union internationale de beaux arts et de lettres v Paříži. Pro kostel v Pardubicích nakreslil kartony k šesti chrámovým oknům. Zabývá se též portrétováním. Presidmta Masaryka několikrát portrétoval na koni pro zasedací síň minist. národní obrany, pro Památník odboje a další pro kabinetní kancelář Hradu. Další studijini cesty: Rakousko, Itálie, Polsko, jižní Rusko, Jugoislávie, Německo. Výtrvarniciký jeho profil byl již před první světovou válkou ustálen a zůstal do konce. Verva Vacátkových obrazů, jeho zalíbení v silných, barevných, světelných i tvarových kontrastech, postřehnutí rušného pohybu, svědomité studium anatomie lidí a zvířat, vyznačují téměř všechny Vacátkovy práce. Jeho ženský nebo mužský akt, komponovaný se skupinou koní, zosobňuje vždy sílu, zdraví a krásu. Některé jeho rnalby, jako „Jadrana", „Píseň hrdinná", „Boj", „Věk zralého mužství", příliš upomínají na Vacátkovo studium v Mnichově. Vydal malířskou učebnici „Malířství zvířat" v níž theoreticky vykládá o malbě zvířait od pravěku a udává základní poučky kresebné a malířské techniky.

T2/628